|
Vrážné:
|
|
Čištění Ledové jeskyně
|
Počátkem léta 2005 Ilona Kmentová, která tehdy měla právě po maturitě, se domluvila s panem Učitelem, že by ve volném čase ráda zajela někam na kole. Učitel se tehdy mrkl na zadní stranu turistické mapy po zajímavostech v okolí a upoutal ho následující text: „Obec Vrážné – v okolí neprozkoumané jeskyně“. „Vrážné a jeskyně? O tom jsem nikdy neslyšel.“, problesklo mu hlavou. Na cyklovýlet ještě přizvali Radka a vydali se do Vrážného, kde se od místních dozvěděli, že jediné vápencové skály se nalézají v bývalém lomě na mramor na kopci nad vesnicí.
|
|
|
Výzdoba ve Vráženské jeskyni
|
Výzdoba v Ledové jeskyni (květen)
|
Při nalezení lomu nic nenasvědčovalo, že by se zde mohli nějaké jeskyně nacházet, jen v severozápadní stěně je upoutala tektonická prasklina, ze které šel poměrně značný chlad. Začátkem prázdnin se zde uskutečnil jeskyňářský tábor. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna začala čistit chladnou prasklinu v zemi, při jejím čištění byly objeveny zbytky sněhu! Tím pádem dostala tato
|
|
Vchod do Vráženské jeskyně
|
propástka pojmenování „Ledová“. A druhá skupina zkoumala otvor v západní stěně lomu, kterým se panu Kohoutovi podařilo dostat do neznámé pukliny vedoucí směrem dolů. Nadšení bylo veliké a po spuštění do hlubin se zjistilo, že se jedná o puklinovou jeskyň, na jejímž konci se nalézá bohatá krasová výzdoba. Tuto jeskyň jsme později pojmenovali Vráženská. V následujících dnech se začalo s prokopáváním nového vchodu a pokračovalo se v čištění Ledové jeskyně, které muselo být na podzim přerušeno kvůli naražení na veliké balvany, na které naše nářadí již nestačilo. Příchodem zimy byla práce ukončena i při prokopávání vchodu do Vráženské jeskyně. Opět jako tehdy v okolí Ludmírova při hledání sv. Mikuláše jsme se při prvním sněhu vydaly do Vrážného hledat „dýchající“
|
|
Průzkumná sonda nad odtátém
místě nad lomem
|
místa. Zarazilo nás, na kolika lokalitách je sníh odtátý. V následujících dnech jsme začali průzkum nejprve pod hrušní, zpod které šel největší průvan. Zde jsme nalezli malou puklinu asi 0,5m x 1m x 2m, kterou jsme pojmenovali „Pod Hruškou“. Následně jsme začali kopat sondu na dalším místě, kde jsme potom v jarních měsících museli přestat kvůli nestabilitě podloží. V letních měsících jsme opět pokračovali v dokončení nového vchodu do Vráženské jeskyně a obdivovali ledovou výzdobu v Ledové jeskyni, která zde vydržela až do počátku léta. Až do roku 2007 probíhalo čištění sedimentů ve Vráženské jeskyni, ale pokračování pukliny však prozatím nebylo nalezeno. Posledním pracovištěm, kde se taky na této lokalitě pracovalo, byl výtok vody kousek od lomu směrem k vesnici, ale opět kvůli nestabilitě zeminy a neperspektivnosti zde byly práce přerušeny. Toto místo však bylo dějištěm i jedné velice smutné události, která se naší organizaci přihodila. A tou bylo, že se u této jeskyně při jarní jeskyňářské exkurzi naposledy zastavil odpočinout náš dlouholetý a první předseda, pan František Maška.
|
|
